K 10. výročí SPŽ
9. března 2015 byl na platformě YouTube zaregistrován kanál „Svaz pravoslavných novinářů“.
Tehdy, před 10 lety, nikdo nemohl předpokládat, že SPŽ se stane nejen dalším církevním webem Ukrajiny, ale mezinárodním mediálním projektem, který spojuje pravoslavné věřící z mnoha zemí světa.
A ve slově „svaz“ – hlavní princip naší práce.
Neoddělujeme se od čtenářů. Naším úkolem je posílit hlas pravoslavných věřících, kteří zůstávají věrní tradičním a konzervativním názorům založeným na evangeliu, svatém tradici a kanonickém právu Pravoslavné církve. Jak na Ukrajině, tak po celém světě.
Stalo se, že nás nemají rádi v PČU a nelíbíme se mnoha zástupcům Ruské pravoslavné církve. „Patrioti“ Ukrajiny nás nazývají „agenty Moskvy“, zatímco „patrioti“ Ruska nás označují za „nacisté a banderovce“. Zároveň SPŽ není nepřátelský vůči nikomu. Pokud někoho kritizujeme, tak ne pro kritiku samotnou. Jen se snažíme naznačit, pokud se ten či onen člověk (nebo skupina lidí) odchyluje od cesty, kterou pro nás vybral Kristus. Od cesty, která nás vede k nebi.
A přestože „ze všech stran jsme utlačováni, není nám těsno; jsme v úžasu, ale ne v zoufalství; pronásledováni, ale neopouštěni; shazováni, ale nezahyneme“ (2Kor. 4, 8–9). Protože „...máme-li toto služebnictví, podle nám dané milosti, nezoufáme si“.
SPŽ a „patrioti“
A všechno to začalo před 10 lety. SPŽ byl založen hned po Euromajdanu na pozadí církevně-politické krize na Ukrajině. Začali jsme svou práci v podmínkách, kdy se Církev ocitla „pod palbou“, a světská média zaujala k ní ostře nepřátelský postoj. Museli jsme sami formovat lídry názorů uvnitř pravoslavného prostředí – ty, kteří by mohli objektivně hodnotit probíhající události a nasměrovat veřejné vědomí k hledání pravdy.
V té době se objevily první silové obsazení chrámů: Pticha, Katerynivka a dále – narůstající, stále více a častěji. Dělat, že se nic neděje, že obsazení chrámů nejprve ze strany UAPC a poté i PČU, má ojedinělý, a ne systematický charakter, jsme nemohli. Jen jsme říkali pravdu o tom, co se děje.
SPŽ a Fanar
Nemohli jsme mlčet ani když patriarcha Bartoloměj se rozhodl legalizovat ukrajinské schismatiky, jejichž problém nebyl jen v absenci kanonických svěcení, ale i v elementární lidské morálce. Bití věřících, silové obsazení chrámů, vyhánění rodin kněží s dětmi na ulici – to všechno nemůže mít žádný vztah k křesťanství a evangeliu. A o tom jsme přímo mluvili (a mluvíme).
V jednání Konstantinopolského patriarchátu na Ukrajině vidíme porušení nejen kanonů Církve, ale i zradou té pozice vůči UAPC, kterou Fanar zastával po dvě desetiletí. Mysleli jsme a myslíme, že patriarcha Bartoloměj, když zrušil anathemu Filaretovi Denisenko a nazval Epifania Dumenka kanonickým biskupem, udělal obrovskou chybu. Je potěšující, že to tak vidíme nejen my, ale i dalších 11 místních pravoslavných církví.
SPŽ a Ruská církev
Samozřejmě, že ani invaze RF na Ukrajinu nemohla (a nemůže) být pro nás ospravedlnitelným činem – je to zločin před Bohem a lidmi. Válka je v rozporu s duchem a literou evangelia, nemůže být „křesťanská“, „správná“, a tím méně „svatá“. Protože ve válce vždy přítomny nenávist, touha po pomstě, zlo a smrt. Jak řekl jeden z účastníků Velké vlastenecké války 1941-1945 Nikolaj Nikulin, „válka – to je špína, krev a slzy“. A s ním se zcela shodujeme. A nesouhlasíme se všemi těmi, kdo se snaží ospravedlnit smrti a utrpení patriotickými, ideologickými, a tím méně – eschatologickými argumenty. Nesouhlasíme se všemi těmi, kdo mluví o „nezbytnosti preventivního úderu“, nebo kdo tvrdí, že vojákům armády RF, kteří zahynuli na Ukrajině, jsou odpouštěny hříchy.
SPŽ a ukrajinské úřady
Nemůžeme mlčet, když vidíme činy ukrajinských úřadů, které škodí Církvi. Když moc v osobě Porošenka prosazovala ideologii „armoviru“ – byli jsme proti a za to jsme ji kritizovali. Když moc v osobě Zelenského fakticky vyhlásila UAPC válku – postavili jsme se proti a kritizovali ji. A to nejsou jen prázdná prohlášení.
Za svou pozici naši novináři skutečně trpěli. Dostali velmi vážná obvinění, za která už mnoho měsíců sedí ve vazbě. A stále jim hrozí doživotní vězení.
Web SPŽ byl za posledních několik měsíců třikrát zablokován bezpečnostními službami. A s ohledem na to, jak se moc chová vůči Církvi, považujeme to za uznání naší práce.
Proč a pro koho pracujeme
Nechceme se zalíbit politikům. Ani Kyjeva, ani Moskvy, ani Istanbulu, ani Washingtonu.
Nechceme si nárokovat pravdu v poslední instanci, jen chceme zůstat lidmi, kteří mohou v mezích svých sil stát na obraně Církve. A hlavně – snažíme se, aby po našich textech čtenář pamatoval, že pravoslaví – to nejsou schisma, konflikty nebo nepřátelství. Pravoslaví – to je láska. Bez ní jsme „zvoucí kov“.
A zvlášť chceme zdůraznit, že SPŽ – to není něco odděleného. Je to náš společný projekt s čtenáři. Bez vaší modlitební podpory, komentářů a repostů by náš hlas po všechny ty roky nezazníval.
V každém řádku našich materiálů – část vaší víry a oddanosti pravoslaví. Dáváte nám sílu pokračovat v našem služebnictví i v těch nejtěžších časech. Jsme nekonečně vděční Pánu za každého z vás! K výročí nás všech, drahá pravoslavná rodino!
