Prázdný chrám v Nikósii: odpor proti sesazení metropolity Tychika
Katedrální chrám svatého apoštola Barnabáše v Nikósii, hlavní chrám Kyperské pravoslavné církve, zůstal v neděli 13. července téměř prázdný – právě v den, kdy si Církev připomíná svaté Otce IV. všeobecného sněmu.
Nikósie – 13. července 2025
Tento den vedl slavnostní liturgii arcibiskup kyperský Georgios. Přesto chrám zel prázdnotou. Tento obraz se podle řeckého teologa Georgiose Anastasiou změnil v tiché, ale zřetelné obvinění.
„Nevyvolává snad smutek pohled na velkolepý katedrální chrám Kyperské církve – chrám apoštola Barnabáše v Nikósii – který je téměř prázdný i v den památky svatých Otců IV. všeobecného sněmu (13. 7. 2025), přestože tam božskou liturgii sloužil samotný arcibiskup Kyperský Georgios?" ptá se ve svém veřejném prohlášení. Podle Anastasioua není tato absence důsledkem ztráty víry, ale naopak – probuzením svědomí: „Možná právě přítomnost arcibiskupa Georgia v chrámu apoštola Barnabáše vedla věřící k tomu, aby odešli slavit liturgii jinam?Není snad absence věřících formou zjevného protestu a nesouhlasu vůči arcibiskupu Georgiovi kvůli jeho činům?“
Anastasiou výslovně označuje prázdný chrám za projev protestu proti sesazení metropolity pafského Tychika, které považuje za nespravedlivé a nekanonické. Kritiku směřuje přímo na arcibiskupa Georgiose: „Nechtěl snad lid svou nepřítomností na liturgii, kterou sloužil arcibiskup Georgios, jasně říci: „Dost už, Vaše Blaženosti! Nemáte právo jednat svévolně! Nemáte právo pohrdat církevním řádem, Ústavou naší Církve a zásadami právního státu! Nemáte právo zneuctívat naši Apoštolskou Církev v očích celé pravoslavné obce! Přestaňte nás provokovat! Přestaňte nás pohoršovat!“
Ve svém textu oslovuje i ostatní kyperské biskupy, kteří podle něj mlčí buď ze strachu, nebo z osobních zájmů: „Ani ti, kdo nyní mlčí, však nejsou zbaveni odpovědnosti. Nezapomínejte na staré římské právní rčení: „Qui tacet, consentire videtur“ – „Kdo mlčí, ten souhlasí.“ I když není součástí současného zákonodárství, zůstává silnou obžalobou v očích historie, která odsoudí provinilé mlčení. A její rozsudek bude nemilosrdný.“ Odsuzuje „soud“ nad metropolitou Tychikem a připomíná, že vedle jeho odvolání mu bylo zakázáno sloužit, bylo mu odepřeno vykonat zádušní službu za vlastní matku, byla mu krácena mzda a čelil výhrůžkám i urážkám. „To vše jen zvýšilo úctu lidu k Tychikovi a snížilo autoritu jeho protivníků,“ konstatuje.
Závěrem Anastasiou cituje profesora Aristotela Manesise: „V časech, jako jsou tyto, je hlavním úkolem nechránit se před pronásledováním, ale před ponížením. Zachovat si důstojnost jako člověk, jako občan, jako vědec. A takto chránit autoritu univerzitní katedry, kterou máte tu čest zastávat, a která – jako opora politické svobody – je přirozeně vystavena politickým bouřím, neboť stojí na vrcholu své doby.“
(Arist. Manesis, přednáška z ústavního práva, 18. 1. 1968)
Prohlášení zakončuje varováním: „Obávám se, že soud historie předběhne hlasitý protest věřících. A tehdy se společně s arcibiskupem budete muset ptát:
„Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.“
Athény, 14. 07. 2025
Georgios Anastasiou
teolog
Jak dříve informoval SPN, metropolita Tychikos již podal oficiální odvolání k ekumenickému patriarchovi Bartolomějovi, v němž žádá o zrušení rozhodnutí synodu.
