Zvěstování přesvaté Bohorodice: počátek našeho spasení
Velký svátek připomíná chvíli, kdy Bohorodice přijala Boží vůli a otevřela cestu vtělení Krista.
Pravoslavná církev si každoročně 25. března, podle nového kalendáře, připomíná svátek Zvěstování přesvaté Bohorodice, kdy archanděl Gabriel oznámil Panně Marii, že se stane Matkou Spasitele. Informuje o tom portál Orthodox Times s odkazem na GOARCH.
Událost popsaná v evangeliu podle svatého Lukáše představuje jeden z klíčových okamžiků dějin spásy. Bohorodice přijímá Boží vůli slovy „Hle, služebnice Páně, staň se mi podle tvého slova“, čímž se stává aktivní spolupracovnicí Božího plánu. Církev v této události vidí nejen Boží iniciativu, ale i svobodnou odpověď člověka.
Svátek zároveň zdůrazňuje tajemství vtělení, kdy Syn Boží přijal lidské tělo, aby člověka přivedl ke spáse. Bohorodice je proto v pravoslavné tradici uctívána jako „ctihodnější než cherubíni a nesrovnatelně slavnější než serafíni“, neboť skrze ni vstoupil Bůh do světa.
Významnou roli hraje také ikonografie svátku, která zobrazuje archanděla Gabriela přinášejícího radostnou zvěst a Bohorodici přijímající tuto zvěst v pokoře a víře. Ikona tak vyjadřuje radost i hluboké duchovní tajemství této události.
Svátek Zvěstování je v pravoslavné církvi slaven slavnostní bohoslužbou, která věřícím připomíná, že cesta ke spáse začíná poslušností, pokorou a důvěrou v Boží vůli.
SPN nedávno informoval o Triumfu pravoslaví, při němž si církev připomíná vítězství ikon.
